ECN –vstupenka do francouzského vzdělávacího systému

Épreuves Classantes Nationales neboli národní srovnávací zkoušky jsou pro francouzské mediky nejočekávanější 3 dny života hned potom, co se probojovali z prvního do druhého ročníku lékařské fakulty. Každá přednáška i každá stáž směřuje k těmto zásadním testům, které rozhodnou o všem. O tom jestli se zdědí praxe po tatínkovi, jestli se splní sny nebo naplní vztahy. Nejde totiž jen o specializaci, ale i o „umístěnku“.

• Oficiální web o organizaci ECN: https://www.cng.sante.fr/concours-examens/epreuves-classantes-nationales-ecn
• Přípravné testy (zdarma): oficiální, částečně zdarma zde, nebo zde. Případně hledejte na googlu pod heslem ” ECNi tests blancs/concours blanc.
• Tabulka umístění, pořadí a vybraných specializací, z roku 2018.

Z čeho se zkoušky skládají

Příprava odpovídá významu zkoušky. V každé univerzitní knihovně LF se to jen hemží speciálními knížkami ke každému oboru medicíny. Kromě přípravné knihy má každá edice i opakovací a shrnovací brožurku (každá tak za 40 euro, kdyby vás jen na vteřinu napadlo, že je možné se srovnatelně připravit z ČR). Navíc některé lepší fakulty mají pro své studenty přípravné sobotní kurzy, kde se probírají otázky z minulých let. Zkouška se skládá z bloku multiple choice otázek vědomostního charakteru (10% bodů), dossier progressif = příběhů pacientů, které se nějak vyvíjejí v průběhu 15 otázek, interpretace laboratorních nálezů a zobrazovacích metod (80% bodů) a kritického čtení dvou vědeckých článků  v angličtině, tzv. LCA (10%).

O jaké obory je a není zájem

Zkoušky se odehrávají na konci června. Přihlásit se musí někdy do března-dubna, k čemuž stačí podepsaná přihláška a potvrzení z fakulty v Česku, že studujete poslední ročník, vše poslané doporučeně. Sumasumárum asi 30 Kč a jste tam. Horší je uspět a dostat se na vybraný obor, pokud tedy nejste budoucí psychiatr, geriatr nebo praktický lékař.

Pojďme si rozebrat důvody výše zmíněného: Přihlásí se odhadem 9000 lidí a všichni získají místo v nějakém oboru na nějakém místě. Paříž a okolí stejně jako jih Francie je nejžádanější. Taky se můžete dostat na Martinik, Reunion nebo Maillot ( to není vtip). Nejméně žádané jsou odlehlé oblasti, sever a střed Francie. Nejžádanější obory jsou nepřekvapivě oftalmologie, kardiologie, dermatologie a plastická chirurgie (tak do 1500. místa, když nevybíráme podle města). V první polovině umístění pak postupně nacházíme ostatní interní obory, pediatrii, urologii a ortopedii. Z chirurgie je nejméně preferovaná všeobecná a hrudní chirurgie (maximálně 5500. místo). No a s jistotou můžete počítat s už zmíněnou geriatrií, psychiatrií a praktickým lékařstvím. Pro upřesnění, tento systém počítá s asi 4000 novými praktiky ročně, což je zajímavý kontrast s tím, kolik procent ročníku se rozhoduje pro všeobecného praktika v ČR.

Jen jedna šance

K praktickým informacím zbývá už jen pár detailů. Přihlásit se můžete jen ten rok, kdy končíte 6. ročník. Každý má šanci nebýt spokojen s výsledkem a podat žádost o opakování zkoušek za rok, ale jen pár dní po oznámení výsledků. Pak už nikdy nic víc. Systémem se dá sestupovat – např. pokud se ve třetím ročníků dermatolog rozhodne stát praktikem, není problém uznat společné stáže. Naopak to nelze. Výsledky jsou známé začátkem července, ale jen počet bodů a umístění. V srpnu probíhá simulace rozdělení a začátkem září si Jednička (což bývá mediálně známý šampión) vybírá obor a město, po něm Dvojka a tak dál. Vše jede podle harmonogramu, takže prakticky a geriatři vybírají povětšinou asi o 14 dní později. V systému se online objevuje, které obory, a kde, ještě zbývají.

Jak se připravit

Pokud to myslíte vážně a myslíte si na umístění v první polovině, dohromady s normální šesťákem to půjde těžko. Na dermatologii a oční se bude dost těžko vzpomínat při učení na státnici z pediatrie. Navíc nebudete mít k dispozici vybavenou fakultní knihovnu, přípravné kurzy…Přednášky v naší škole jednou podle powerpointů a popisné medicíny, žádné postupně se rozvíjející kazuistiky, které tvoří 80% ECN.  Na internetu jsou ale oficiálně vypracované okruhy otázek tzv. item, které mohou dobře posloužit a v případě, že byste je zvládli obsáhnout, máte dobře nakročeno. Jejich seznam najdete třeba tady.

Dále existuje několik stránek, kde si i zadarmo můžete čas od času udělat cvičné testy včetně porovnání s ostatními. Sama můžu poskytnout elektronické, byť starší, knihy k většině oborů. Rovnou prozradím to, na co byl každý časem narazil sám – české a francouzské pojetí medicíny se liší. Na ECN se očekává praktická schopnost použít a hodnotit různé skórovací systémy, o kterých se někdy učíme, že existují a někdy ani to ne (najisto se zeptají na klasifikaci zlomenin krčku, kotníku, zápěstí, na Apgar a Glasgow coma skóre, na různé skóre s plicní embolií, CHAD VASc, Balthazar skóre a tisíc dalších). No a kritické čtení článků je zcela samostatná kapitola pro samostudium od A do Z.

Stojí to tedy za to ?

V každém případě je to mimořádně zajímavá zkušenost. Pro všechny, které zajímá všeobecná interna, geriatrie nebo i urgentní medicína a umí francouzsky se mi to zdá jako bezva alternativa. Možnosti vzdělávání jsou skvostné (v každém případě kombinace s urgentním příjmem a všechny obvyklé francouzské benefity jako den na vzdělávání týdne!!! A přístup k meziuniverzitním kurzům prakticky zdarma). Pro chirurgické a ostatní “nóbl” obory je to sporné. Může to být jedna z možností jak se dostat do skvělého vzdělávacího systému, ale je to těžké a podle mě je nutné se několik měsíců věnovat přípravě. Český absolvent 6.ročníku se možná detailněji vyzná v oněch 4 státnicových oborech, ale zbytek je úplně zapomenut. Ve chvíli dokončení studia toho zcela určitě ví více francouzský než český absolvent. Jedna se smutných pravd, které jsem díky osobní zkušenosti s ECN objevila.