O Paulovi, který nechtěl nechat svojí Clotilde odejít

Paul byl pán, který se během svého 94. roku života opakovaně vracel do naší nemocnice. Po úrazu před lety už příliš chodit nemohl a pohyboval se hlavně s vozíkem. Hlava mu ale sloužila jako zamlada. I proto mi mohl vyprávět o chvíli, od které jeho život pozbyl smyslu.

Celý rozhovor začal mimořádnou větou: „ Já ale nechci léčit svojí rakovinu močového měchýře, já chci, aby mě zabila.“ V tu chvíli mi naštěstí švýcarský systém práva ve zdravotnictví umožňuje nedělat nic. Na druhou stranu, krevní sraženiny v močovém měchýři ho úplně ucpaly a Paul se nemohl vyprázdnit. Po dlouhé diskuzi, kdy jsme se ještě k podstatě věci nedostali, souhlasil s krátkou hospitalizací a proplachováním močového měchýře, aby zase trochu fungoval a Paul se mohl vrátit do svého nového bydliště, domova s pečovatelskou službou.

Tam ale nebydlel dlouho. Teprve několik měsíců, po té co mu zemřela jeho žena Clotilde. S tou prožil společných 70 let, a až dokonce jejího života bydleli ve velkém domě. Jenže Clotilde trpěla několik posledních let demencí a obzvláště během posledních měsíců už to vůbec nebyla ona. Nakonec museli najmout ošetřovatelkou, která v domě bydlela s nimi, protože paní Clotilde už jen ležela v posteli, nikoho nepoznávala a vůbec nekomunikovala.

Paul přirozeně obzvláště v poslední části jejího života trpěl. Jeho Clotilde ho nepoznávala. Několik dní předtím než zemřela, se všichni ostatní z rodiny přišli „rozloučit“. Paulovi říkali: „Pojď, přijď k nám jí dát sbohem“. On ale to, že by měla odejít, odmítal a vůbec ten den do jejího pokoje nepřišel. Asi o tom celý den přemýšlel, protože nakonec večer, když všichni odjeli, do jejího pokoje přeci jen vstoupil. Přijel až k ní a řekl jí: „Clotilde, můžeš odejít“ a rozloučil se s ní. Ona, která už několik týdnů neřekla ani slovo a ani Paula nepoznávala, otevřela oči, usmála se a řekla: „Voila, merci“. Paul sjel dolů na záchod, kde se zavřel a brečel. O pár chvil později ho přišla vyrušit ošetřovatelka, která mu oznámila, že má jít zpátky nahoru do pokoje paní Clotilde, která právě klidně zemřela.