Proč jsem začala s blogem, a proč je anonymní

Nápad byl v hlavě už několik let, ale až za poslední rok se sešlo tolik problémů, které jsem musela řešit a neměla se koho zeptat na radu. Ani zdálky jsem totiž neslyšela o nikom, kdo by byl v podobné situaci – blázen do chirurgie, přesně věděl, co chce a nebál se za tím jít přes překážky ( i hranice), ale zároveň by byl ochotný otevřeně mluvit o výhodách i obtížích s tím spojených a ještě méně o svých omylech a chybných rozhodnutích. Kdo objevuje, nejde totiž vždycky hned tou nejkratší cestou k cíli. Zkušenosti a názory zde popisuji proto, že na českém internetu se o zemích, kde jsem působila, mnoho nedočtete.

Anonymně proto, že na českém internetu se mnohdy odehrávají nepěkné diskuze s osobními útoky. Téma odchodu lékařů do zahraničí je pravidelně doprovázeno agresivními komentáři. Některé lidi věcné argumenty nepřesvědčí. Nechci tím sobě ani svému okolí přidělávat starosti. Pro obsah jméno není důležité. Uvědomuji si, že anonymní názor je přesto mnohem méně cenný, než stejný, ale podepsaný. Pokud máte otázku nebo komentář k mým příspěvkům, napište mi komentář (kde se musí zadat Váš email) a můžeme diskutovat otevřeně.